Joker Game

26. června 2016 v 0:59 | seriál |  recenze | anime
Česky: Joker Game
Režisér: Nomura Kazuya
Seriál: 12 ep. [2016]
Žánr: drama, historický
Hodnocení na MAL: 7.33
Mé hodnocení: 6/10


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PV | japonsky, bez titulků
OP | ED

Joker Game je anime založené na novele, s kterou jsem se bohužel nesetkala (a zatím to nemám ani v úmyslu), tak se budu muset odkázat jen na anime - třeba novela dopadla lépe (k japonskému filmu o JG se vyjadřovat taktéž nebudu).

"Tohle anime je práce fikce, charaktery, organizace, lokace, zákony, jména atd., jsou nově stvořené a nijak se nevážou k předešlým událostem." Laicky přeložené upozornění, které vám bude neustále připomínáno v každé epizodě, společně s výcvikem naší hlavní osmy. Příběh se točí okolo osmi schopných agentů a jejich nadřízeného podplukovníka Yuukiho, velitele D Agentury. Agentura D (D-Agency v angličtině) je skupina dokonale vycvičených agentů, která pomáhá Japonsku při druhé světové válce. Každý z osmy agentů musel podstoupit fyzický výcvik, byli učeni přírodním vědám stejně tak jako nespočtu hlavním světovým jazykům, učeni od zlodějů a také gigolů, a hlavně v manipulaci s lidmi, což je asi ta nejvyužívanější zbraň během celé série. Výcvik je podrobněji rozebrán na tumblr věnovaném přímo anime.


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Don't kill.
Don't die.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jako snad každý divák, který se se sérií setkal, jsem byla naprosto unešená z prvních dvou epizod a to zapříčinilo velká očekávání pro ty následující. Příběh bez příběhu se však vypráví špatně a druhá linie s vypátráním, dopadením či zničením samotné D Agentury byla zmatená a po prvním zhlédnutí si z ní průměrný divák neodnesl nic podstatného (například já).

První dvě epizody byly napínavé, strhující, obstojně promyšlené. Věnovaly se asi nejlépe zpracovanému příběhu z celé série. Lze vysledovat jakýsi vývoj charakteru Sakumy a hlavně se seznámíme s neoblomným vlivem podplukovníka Yuukiho. Hlavně na Yuukim ostatní epizody stojí, protože on je jedinou postavou, která se objevuje ve všech epizodách. Yuuki dostává privilegia, kterým se jen tak někomu nepoštěstí - je v každé epizodě a je rozebrána jeho minulost. Bohužel však stále se o něm divák nedozvídá tolik, aby si ho dokázal zamilovat, stále přes to všechno zůstává tajemným (možná až na poslední věty Odagirimu v poslední epizodě, kdo viděl, ví, o čem mluvím).

Až na první dvoudílný příběh o Sakumovi si divák může vybrat jakoukoliv jinou epizodu z 10 podle fandomu, na který se chce dívat. Jestli se vám nezalíbil Fukumoto přeskočte čtvrtou epizodu (klidně můžete, neváže se na tu pátou), jestli jste zamilovaní do Miyoshiho nechte se pohltit jedenáctou epizodou, kde hrál vedlejší roli Yuuki (Miyoshi ani vedlejší role schopen nebyl, ale jak vidíte, svou epizodu přesto dostal), nebo snad na citlivého Odagiru? To potom doporučím rovnou dvanáctou epizodu.

Nebojte se! V chronologii se neztratíte, jelikož dvanáctá epizoda sama o sobě popírá tu jedenáctou (resp. dvanáctá se stala před jedenáctou). Navíc naši hlavní hrdinové mnohdy nehrají ani hlavní roli! Jen napomáhají z pozadí, jako špioni (počkat, měla jsem ten pocit, že to je seriál o špionech, takže uvidíme víc těch špionů, než to jak jsou neviditelní - narážím na čtvrtou epizodu, protože ta je zdrojem mé skepse). Doufám, že jsem vám trochu přiblížila výrok: příběh bez příběhu se však vypráví špatně.

Díky tomu se však neobjevil vývoj osmi hlavních charakterů, navíc jejich povahy a nadání pro manipulaci spolu s mistrovským hraním své role jsou velmi, velmi podobné (jako jednotlivci jsou odlišní, jako skupina nikoli) a to jsem ještě nemluvila o designu! Animace, ztvárnění prostředí druhé světové války, volba barev a tónů navozující atmosféru, to všechno je na A++. I design charakterů je za normálních okolností úctyhodný, ale ti hrdinové, s kterými se seznámíme v první epizodě, jsou v průběhu série převlékáni, upravování, a potom je v tom zmatek. Dobře lze problém pozorovat v první epizodě, kdy se všichni převlečou za vojáky, potom hned ve třetí, kdy váháte mezi Jitsuiem a Hatanem, o čtvrté epizodě ani nemluvím... I když jsou tu i světlé záblesky jako Tazaki a Amari.


Sakuma | Tomokazu Seki
{Gilgamesh (Fate/stay night), Kougami Shinya (Psycho-Pass), Ishida Mitsunari (Sengoku Basara)}
{Pain (Naruto), s dalšími jsem se nesetkala}

Když jsem pátrala potom, kde se stala chyba, tak jsem došla závěru, že asi v novele (co kapitola, to jiný charakter, v knížce by mi to možná až tak nevadilo). Scénář napsal člověk, Kishimoto Taku, který se postaral o scénáře k Boku dake ga Inai Machi, Haikyuu!! a třeba Magi: Sindbad no Bouken. Dalším překvapením bylo, že režisér Nomura Kazuya většinou spíš zastával pozici Key Animator (ten pomáhá vytvářet hlavního hrdinu, například), ale jako režisér se podepsal až u Sengoku Basara, Ghost in the Shell (2015) a Robotics; Notes. Hudbu obstarala Kawai Kenji, která stvořila hudbu i k Barakamon a op spolu se soundtrackem k Fate/stay night.

Pokud Vás nezaujme anime, tak alespoň openingu a endingu svou pozornost věnujte! (I když rozeznat postavy v endingu je nadlidský výkon, tak je graficky a hudebně zpracován velmi příjemně.)

Joker Game si ode mne vysloužil fine, částečně i kvůli tomu, že když se člověk nedívá na anime jako celek, tak jednotlivé náplně epizod jsou převážně slušné. Mnohdy se však zatrhávají s příliš jednoduchým objasněním situace anebo jsou hrané na pilu - jako všem známý milostný trojúhelník - a proto nemůžu se svým ohodnocením vystoupat výš. Naopak plusem je převaha mužských charakterů (jeden z možných dívčích fandomů, ve kterém chlapci nehrají sport, ale manipulují s lidmi). Také soundtrack a animaci oceňuji.







[Na vlastní nebezpečí! Radím nečíst!! Stejně Vás to nezastaví: Hledáte nové hlavní hrdiny do fanfikci? Tak je to anime jen pro Vás! Máte jedinečný výběr z mnoha odlišně sexy chladných charakterů, kteří jsou vlastně velmi hodní a ohleduplní!! | Tohle je vše k těm kvantům rozčíleného sarkasmem plného textu, který jsem se snažila pár dní zkrotit]
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 26. června 2016 v 22:29 | Reagovat

Zatím nemám dokoukáno, tak se k tomu moc smysluplně nevyjádřím, jen, že je to jeden z mála nejnovějších kousků, který se mě oslovil. Rozhodně dokoukám.
P.S: Krásná animace :D

2 S c a r s S c a r s | Web | 26. června 2016 v 22:45 | Reagovat

Pořád si myslím, že byla vážně škoda jak to s Joker Game dopadlo. Osobně mi hodně vadilo, že jsem si za první díly nedokázala dostatečně zapamatovat hlavní hrdiny a následně je ani nepoznala při jejích misích, nebo spíše hlavně v přestrojení. :D Příběh to sice nemělo špatný, ale na postavách to u mě celé visí, takže bych to asi nedoporučila. :D Jinak super review! :3

3 Mizu Mizu | 30. června 2016 v 17:19 | Reagovat

[1]: naoki-keiko

Hah, jo animace není špatná :D Well... ráda si přečtu tvůj názor po zhlédnutí celé série (už jsi dlouho nenapsala recenzi, hihi)! :D

[2]: S c a r s

Yup, velká škoda! Mohlo to být hodně, hodně lepší, ale tak nebylo...  Nevím přesně, proč je vůbec udělali tak neosobně - že jediný se nám představil Yuuki a ostatní měli smůlu. Překvapilo mě i, že se klasicky, jak to už v anime bývá, nevěnovali jejich minulosti a podobným dorbnostem.. celou dobu zůstávali tajemní a kamufláž tomu opravdu nepomohla (ze začátku jsem trochu doufala, že budou ostatní podobně zpracování jako Sakuma - že jim uvidíme do hlavy, u některý se tak stalo, ale u jiných zas ne a Fukumota byl pro mě tím největším zklamáním, ale to už jsem psala). Díky za pochválení review..

4 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 7. července 2016 v 18:19 | Reagovat

[3]:Tož, dokoukala jsem to a dokonce k tomu napsala i recenzi, takže to můžeš jít omrknout- konec reklamy XD

Musím říct, že jsem to sledovala na ongoing a poslední čtyři epizody jsem si stáhla a podívala se na ně najednou. Nelituji. Série mě tak nějak pohltila. Nejsem si jistá, jestli mám nějaký nejsilnější zážitek, ale s Miyoshim to byl dost velkej shit (uvědom si tu ironii- Berlín 1939, operuješ Hilterovi před okny, když tě chytí, bude to narušení vztahů mezi Japonci a Němci, nehledě na to, že jestli tě dostane gestapo... plus, taky je to samej zfanatizovanej dav, ale umřeš na to, že se s tebou vybourá vlak? Na to jsem fakt čuměla -_-, navíc proto, že německý železnice mají málokdy i v historii havárky...). Navíc Miyoshi se dost objevuje v prvních dvou epizodách, kdy se často baví se Sakumou a jakoby jej provokuje. Patří mezi hlavní postavy, ostatní špioni tam bývají epizodně, někdy jsem měla pocit, že se ani v ději v hlavní roli nevyskytli.
Nemůžu si pomoct, ale líbila se mi ta bezcitnost a dokonalost postav. Prostě mě už unavovalo takové to "umřít za přátele a pravé hodnoty", "přátelství a láska je to nejdůležitější", tohle mi jednou za čas bodne. Navíc, mít dnes dokonalé postavy takřka bez poskvrnky je vzácné.
Pobavila mě věta :"jeden z možných dívčích fandomů, ve kterém chlapci nehrají sport, ale manipulují s lidmi" tím jsi to celé vystihla :D navíc, ženy jsou tam z hlavních rolí vyštípány a tak je to jen o pánské společnosti (myslím, že to jen přehnali ve čtvrtém díle, kdy těch mužských tam bylo až až). Bez žen to zase bylo o něčem jiném. Bez emocí.
I tak si myslím, že manipulace špionů nebyl negativní faktor, prakticky tím nikomu neublížili. Přišli, něco zjistili a zmizeli tiše ze scény aniž by vyvolali povyk a svému státu (a agentuře) způsobili problémy.

Od osmého dílu musel divák dávat bedlivý pozor, co se před ním vlastně děje. Kdo patří do Agentury D a kdo do Agentury Větru, pak to celé s Yuukim bylo dost zamotané a v závěru zcela otevřené a ještě víc otazníků. Možná že kdyby to bylo celé epizodní, o jednotlivých misích špionů, že by se tím nic také nepokazilo.
Nejsem si jistá, jak to myslíš s postupností, protože v jedenáctém díle, který se odehrál na počátku roku 1939 (zimní měsíce, proto ten sníh), zemřel jeden ze špionů a díl na to, byl do Agentury  přiřazen další, aby zaplnil prázdné místo. Jeho nábor proběhl možná ve stejné době jako děj jedenácté epizody (protože ta scéna se taky odehraje ve sněhu), ale v tomto ohledu tam nevidím v přeskakování problém.
To, že se díly neodehrávají chronologicky, jsem nebrala jako výtku. Ono se to k tomu tajemnu, nelogičnu, složitým machinacím a matení nabízí už námětem.
Špioni se mi pletli. Nezapamatovala jsem si ani pořádně jejich (stejně falešná) jména. Ale byla jsem ráda, že o nich nic moc nevím. Asi to mělo tak být. Třeba by se mi zhnusili svou minulostí, co já vím. Možná proto se mi nelíbil dvanáctý díl. Flashbacky a nějaké osobní vzpomínky do toho nepatřily, oni prostě neměli minulost, přítomnost a asi ani nijak jistou budoucnost.  

Ten tumblr určitě využiju, díky za tip :D Jinak jsem za tuto recenzi moc ráda, protože mi rozšířila obzory o tomhle anime. Já jinak dávám prakticky deset z deseti. :)

5 Mizu Mizu | 9. července 2016 v 2:59 | Reagovat

[4]: naoki-keiko

OH! Jsem ráda, že ses přes recenzi stavila i tady (většinou se už další odezvy nedočkám, tak mě to mile překvapilo, díky)!! Manipulace pro mě nebyla negativním faktorem – možná to tak vyznělo, ale ta manipulace se mi tam svým způsobem líbila.

Před osmým dílem jsem si ničeho nemusela až tak moc všímat, vodítka se odkrývala (mnohdy, ne vždy), až je zmínil detektiv a epizody na sebe nenavazovali – možná i proto jsem po osmé epizodě byla zmatená – tak trochu plánuji, že se na to podívám ještě jednou, abych to „správně“ pochopila a snad si to i vychutnala).

Teď nerozumím ani já tobě – ze začátku dvanácté epizody není naverbován nový člen, ten voják je oslovován Tobisaki a říká Yuukimu, že bude dělat banditu v Manchurian – pravé jméno Odagiriho je Tobisaki Hiroyuki (je taky jediný, u kterého známe jeho pravé jméno) a je posléze převelen do Manchurian, poté co podá rezignaci v agentuře – v té epizodě se také objevuje ještě i Miyoshi, proto jsem psala, že se odehrává před jedenáctou. Defakto po skončení anime v agentuře z osmi zůstalo šest. Ten sníh je matoucí, uznávám. Ale další diskuze se nebráním, takhle jsem to jen pochopila já - třeba špatně..

Jména si už pamatuji!! (doufám) a možná, možná bych je i zvládla rozlišit, teda až na Fukumotu a Odagiriho s tím chlapíkem z Agentury Větru -_-

Já jsem moc ráda za tvůj komentář a za tvou recenzi (hlavně to s tím vlakem pro mě bylo hodně zajímavé!!) c:

6 Aya Aya | Web | 12. července 2016 v 21:06 | Reagovat

"Příběh bez příběhu se však vypráví špatně." :DDDDDDD UPŘÍMNĚ NEVÍM JESTLI JSEM PRO NEBO PROTI VÝROKU :'D
Actually, I was totally plot twisted by this series (okay where's the plot part?) BUT STILL... WHOA plot is the upcoming war and all the shit around I guess?

Na začátku mě to velmi frustrovalo, ale nakonec jsem byla překvapivě spokojená se zpracováním špionů a jejich zakomponováním do děje. Protože právě tak vidíme jejich pravé role ve světě. Jsou to lidé, kteří vlastně opravdu neexistují - nemají identitu, život je pro ně jen práce pro jejich zemi, jejíž náplní je skrývat svoji pravou tvář? Sebe sama, téměř většinové potlačení vlastního osobního projevu? To, že jsi to vnímala jako "neosobní", je podle mě dobrý postřeh, protože za mě by to mělo budit stejný dojem (ovšem ale netvrdím, že bych nechtěla od charakterů víc, samozřejmě je to jedno velké ano :DD #welovetease2k16).

Moc se mi líbí poznámka "jako jednotlivci jsou odlišní, jako skupina nikoli", je to velmi výstižné! V tomto anime totiž pravděpodobně vůbec o jednotlivce nešlo, i když tedy měli i to "jednotlivé" zpracování, které je ale vlastně vůbec nepřiblížilo? AHA. Protože asi ani nemělo co přiblížit, haha.  Opravdu nevím, co mám se sebou dělat *stále mám konfrontační pocity o tom, že se mi toto zpracování ve finále fakt líbilo* :'D, na druhou stranu ani já jsem se nesmířila s tím, jak tam v prvních dílech strašně násilně cpali vysvětlování situací a stále opakování scén, ale jak jsem to pozorovala, ke konci se to trochu změnilo.

Líbí se mi, jak hodně vyzvihuješ Sakumu a jeho vývoj, pro mě to byl však jeden z mnoha vedlejších postav (jako hlavní beru pouze Yuukiho + G8 :D), i když myslím bývá na některých oficiálních záležitostech uváděn mezi nimi --- aby to byla symetrická řada 10 charakterů, LOL!

Audioviziální stránka mě zde velmi nadchla a opravdu se sem hodila, je to jedno z velkých plusů této série a na závěr jen dodávám, že i přes obavy vůči tomuto titulu, jehož zpracování muselo být docela komplikované, mě studio I.G nezklamalo a dobře si s tím poradili, budu na toto velmi ráda skepticky vzpomínat, :D  

Vůbec jsem jinak netušila, že to má i live action?? WAIT TELL ME MORE :'DDDD

Novelu bych teoreticky zkusila, ale jak jsem našla, je obsahově cca zatím jen jednou tak dlouhá jako anime? Asi bych si moc nepomohla, hlavně s K.O. Miyoshim... :'DDD Můj nejoblíbenější moment je pravděpodobně Miyoshi s propíchlou hrudí, kdy jsem nevěděla, jestli se smát, nebo brečet. :DDD #fatalplottwist Moji oblíbenci jsou Tazaki (nobody can hate this asshole, right) a Jitsui (HE ALMOST WASN'T THERE BUT ACTUALLY I CAN SAY THIS ABOUT ALL OF THEM) a zjistila jsem, že mám asi crush na Kaminagu, help. :'DDDD Ale všichni mi přišli zajímavý, taky se mi líbil dabing a chtělo by to nějaký ultra homo speciál o všech, i kdyby jen hráli toho jejich Černýho Petra v hospodě. :'DD Doufám, že to OVA nebo co to má vyjít, bude mít aspoň trochu pointu když už nic.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.