Wait it’s not November anymore?

27. prosince 2016 v 15:39 | diary |  admin
Šťastné, veselé a pohodové Vánoce přeji!

Vzdávám své marné pokusy o napsání nějakého rozumně vyhlížejícího intra k článku. Intro napsané mnou je totiž vždy aktuální a když je článek potom odložený na dva týdny, tak je veškerá práce k jedné věci (možná ke dvěma). Takže přepisuji intro a článek, zase. Snažím se ho dokončit, zase. Pravděpodobně se mi to nepovede, zase. Děkuji za pozornost.


Jsem poslední dobou rozčarovaná ze skutečnosti, že mi dělá problém psát česky. Už nějaký ten rok se snažím psát anglicky (bez větší publikace) a má slabá gramatika v angličtině ničí mou ne tak skvělou gramatiku v češtině. Co k tomu říci? Za chvíli nebudu umět ani česky ani anglicky (praise me, I very much deserve it).

S dalším přepisem článku mě napadla nesmyslná myšlenka (a teď nemyslím to, že článek je poněkud deníčkovského typu, což není úplně rozumné ani čtivé, čtivé možná, jen možná). Asi všichni alespoň z doslechu znáte aplikaci snapchat, že? Taková ta hloupost, která se kasá tím, že postnete fotku maximálně na 10sec a potom zmizí, haha. Tak proč neshrnout můj půlrok pomocí téhle aplikace? (Pls I am not capable of duck-face, no need to freak out.)

Tohle může být legrace, myslela jsem si. Bude to čtivé a mě to bude i bavit, myslela jsem si. Dokud jsem si neuvědomila, že můj obličej je na pár těch fotkách (and well I'm not very eye-catching - not ugly tho, but then I am positive that you can bear it). Také si neukládala vše, někdy jsem neměla dostatečně dobrou náladu vůbec brát mobil do ruky (you know those times when even wifi is turned down), takže někdy budou mé poznámky dodané jen z mých děravých vzpomínek. A také to bude potřebovat hodně energie na roztřídění fotek (but well more time for procrastination, so where's the problém? And a trendy-looking emojis are sister's - so from her phone, but only the ones with the trendy-looking emojis).

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ZÁŘÍ

#school #toomuch #scotland #trusting #familytime


Jediná fotka ze září. Jestli jsem ještě nikdy nepsala o té roztomile chlupaté kouli sedící na mém klíně, tak to je můj králík. Moje rodina mě k ní velmi ráda přirovnává - občasné dupání, tiché vrčení, nenechá si líbit, co si nechce nechat líbit, potřebuje lásku, i když utíká z náručí, hází zadkem, když mý radost (hopefully I don't resemble her in everything). Jinak v září jsem byla týden nemocná. Pokud si správně pamatuji, tak jsem opomenula narozeniny Shinri (my friend is kinda hopeless with nicknames so from Shinra to Shinri), jen co se dárků týče (sms-present was sent safely).

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ŘÍJEN

#dancing #shinri #newanimes #art #well #failing #tired


Po dvou měsících jsem se dostala ke slibované prezentaci fotek z natsuconu, fotek ze Skotska a ukázce grafického tabletu. Jsem neschopná kamarádka, ale snažím se. Fotky tehdy ještě nebyly upravené (úprava z dne následujícího tu chvíli strašila). Skotské fotky byly alespoň vytříděné a grafický tablet, který mám už tři roky, byl, ano opravdu, ukázán teprve v listopadu tohoto (2016) roku. Se Shinri jsme skvěle pokecaly (jako vždy) a já jí konečně předala dárky k narozeninám (které měly úspěch, dokud si v Německu nekoupila novou šálu, ale nic nikomu nevyčítám, ne opravdu - she was reading this article before I posted it and; I STILL WEAR YOUR SCARF YOU DUMBASS, so that's how it is).

Upřímně jsem se chtěla vyhnout tomuhle obdivuhodnému úkazu (tři dokumentace ve dvou dnech), ale nemohu. Opravdu nemohu opomenout tento fenomén, který stále mezi svými žánry nenese shonen ai, což mě poněkud (do takové míry, že jsem to ještě dvakrát kontrolovala do vydání článku) překvapilo. Anime skončilo v prosinci neočekávanými 12 epizodami a žádným sexem (proto pouze shonen ai). Z části si myslím, že to byla jen skvěle vytvořená parodie na všechny ty fanfikce, které vznikají ke kterémukoli sportovnímu anime (stejně však potřebujeme změnu žánru na parodii). This is interesting.

Díky státnímu svátku jsme po tanečních zavítali do místní hospody. Řekněme, že jsem nebyla zrovna dvakrát ve svém živlu - většinou jsem na tyhle akce moc střízlivá a víc alkoholu si dát nemohu, protože by to pro okolí a mě samotnou nedopadlo dobře. Ah, taky chodím od začátku října do tanečních, které nám končí třetím týdnem v lednu, a já vřele ráda budu pokračovat, pokud se mi najde partner. Mužského pohlaví je stále nějak málo, co se tance týče (or I am uglier than I think).

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LISTOPAD

#illness #failing #trying #morefailing #exhausted #untrusting


Gaudeamus! Ta-ta-da-dá! Znáte je; takové ty naivní představy, že po Gaudeámu naleznete smysl života, svou životní cestu, nové odhodlání proč začít naplno studovat, protože jste si vybrali vysokou školu a svou novou budoucnost. Jediné, co jsem si z Brna odvezla, byl pár letáčků (literally two, with two schools which I am considering), krabičku s opékanými nudlemi a dobrý pocit, že jsem se vyhnula úterní škole (začátek v 7 konec ve 4 odpoledne). Pro zvědavé obě školy obsahují informatiku a jedna z nich více fyziky, obě mají zázemí v Brně.

Nákupy na taneční, abychom nechodily furt v tom samém (přesně nevím, jak se mi to stalo, ale opět jsem skončila raději v knihkupectví). Plus odhodlaná fotka chemie a mého elektronického zápisu, i když ta je ze dne následujícího (obdivuhodný úkaz se opakuje).

První nemoc za listopad a pokus o učení, co si budeme povídat. To podstatné:


Dvacátého devátého byla matematická olympiáda, kde jsme s naším sedmičlenným týmem pohořeli a hned třicátého byl angličtinář roku. Jestli chcete znát recept, jak zameškat polovinu vyučování během dvou dnů, tak se přihlaste do olympiád. Naštěstí mi angličtina dopadla nejlépe ze třídy (naše velká účast se rovnala čtyřem), ale alespoň mám dobrý pocit. Na konci týdne (vlastně už začátkem prosince) jsem opět chyběla kvůli nemoci.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PROSINEC

#dancing #crying #praying #trying #failing #standing #smiling


Prodlouženou jsem přežila. Mikuláše taky. Dopis Ježíškovi jsem nenapsala.

Vzpomínám si, že v tomhle týdnu jsem si začala uvědomovat, že je něco špatně. Opravdu mi nepřipadalo, jakoby už měly být Vánoce (and not that kinda-nice feeling). Bylo mi zle, ale ne tak moc a rozhodně ne tak jako předtím. Bylo mi víc zle z toho, že jsem si připadala, jako by byl pátý týden listopadu a já měla před tanečními a všechno se opět hroutilo. Naneštěstí se okolí bez povšimnutí mé dezorientace nadále připravovalo na Vánoce, shánělo dárky, pečení, hlavně všechno rychle a přesně. Bylo toho moc.

Vždy (kam mi paměť sahá) jsem chtěla mít takovéto světýlka doma na okně v mém kouzelném pokoji. Můj pokoj není kouzelný, ale okno mám a světýlka také. Jsou krásné, ale nepomohla mi v naladění se do správného času a já pořád byla v listopadu (like freakishly long and twisted dream). Ale začala jsem shánět dárky pro ostatní, i pro sebe. Dopis jsem za tyhle Vánoce nenapsala, s pečením jsem moc nepomáhala, dvouslovně; špatná dcera.

Taková ta klasická morálka před Vánocemi, aneb hraní her v mezičase zápasů s učiteli. Jelikož malinká část vůle mi stále ještě zůstala, tak jsem v pátek (16/12) jela do Brna. Začala jsem naplno shánět dárky, dokonce jsem po několika měsících zas zapálila svíčku dědovi a (19/12) jsem byla na plusových tanečních (dobrovolná hodina), jednoduše protože mě tančit baví. Celkem to fungovalo (I started to feel kinda good and it was pleasant after those times).

Částečně jsem začala pracovat už v úterý (like these; one, two and three) a dokončila to s pomocí Shinri ve středu přímo před osudným dnem. Již třetím rokem jsem dělala pro třídu kulisy k Vánočnímu vystoupení ve škole. Jelikož nemohu hrát, tak jsem se jednou nabídla, že bych nakreslila do pozadí poušť (od té doby visí u nás ve třídě a já nechápu proč). Pisoáry z minulého roku si nikdo nevystavil, ale stromy z tohoto prý využije školní divadlo (guys pls, if you told me beforehand, I would do it more precisely). The uneasiness accepted and working mood activated.

Den předtím jsem byla na abiturientním večírku. Spala jsem do oběda a potom jsem byla vyslána na nákup dárků, na které si nikdo nevzpomněl do dvacátého třetího. Znáte to? Pro mě to totiž bylo poprvé. Naštěstí se mnou byla sestra. The working mood still activated.


Štědrý den. Klasická ranní hádka o tom jak nestíháme. Tříhodinová pauza odpoledne, protože jsme zvládli všechno s přehledem a slavnostní večeře s upřímnými úsměvy. The working mood still activated.

Konečně jsem se pustila otevřela mistroství v C++, abych se obeznámila s tím, co by mě potenciálně čekalo na výšce. Jsem na první kapitole a už slušně prokrastinuji na blogu, začíná to slibně, alespoň něco dělám. Každopádně podle téhle knížky snad zjistím, jestli je rozumné rozhodnutí jít dále tento obor studovat, alespoň v to tajně doufám. Na leden mám také naplánované návštěvy vysokých škol a uvidím. Jsem ve třeťáku, tak bych měla vidět, alespoň vidět nemusím zatím vědět.

The working mood was truned off.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vzpomínáte si na své taneční?

Jak jste prožili svátky vy?

Jak jste tento rok zvládali nakupování dárků?

Budu ráda za váš komentář!
See ya later!!
Thanks for reading!!!

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 S c a r s S c a r s | Web | 28. prosince 2016 v 21:00 | Reagovat

Whoooa, po čtyřech měsících nový článek a já už si říkala, jestli to vůbec přijde?! :'DDDDD Díky bohu, že jsem se dočkala ještě letos.

Na druhé straně pročítám dění u tebe za těch několik měsíců a jen to čtení mě vyčerpává. :'DDD Ani se ti nedivím, že na blogu prokrastinuješ. :D

Hahahaha, Mizu a ten šílený filtr se psím obličejem. :'DDD Mám pocit, že jsem asi jedná která snapchatu ještě nepropadla a komu ty filtry připadají solidně creepy. :D Ale Mizu mí štěstí, protože vypadá cute! ^^

U mě svátky byly v klidu, i když jsem samozřejmě neměla čas si odpočinout. Pořád se něco děje, nebo něco podnikáme a já mám chuť upadnout do nekončícího spánku. Jenže sleduji teď dvě dobré doramy a to mě drží při životě. To víš, priority! :'DDDD

2 Mizu Mizu | 22. ledna 2017 v 10:56 | Reagovat

[1]: I do not know about what are you talking… senpai >_>

Honestly… there wasn’t so much to do even though it might have seemed that way? That dog filter is the only one which I use… even snapchat noticed and deleted the others from my phone -.-

Haha mít tak akční Vánoce alá "neměla čas si odpočinout" bych opravdu nepřežila. Byla jsem ráda, že alespoň pozdní odpoledne byla jen moje...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.